Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vzestup Turecka jako regionální mocnosti
Ledbová, Zuzana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzestupem Turecka jako regionální mocnosti Blízkého východu od konce studené války až do současnosti. Cílem práce je ve zkoumaném období 1990 až 2017 analyzovat mocenské postavení země v regionu a objasnit faktory, které přispěly k růstu moci Turecké republiky. V teoretické části práce jsou představeny důležité koncepty a rozdílné přístupy k analýze regionálních mocností a následně definována kritéria, na základě kterých byla v praktické části zjišťována odpověd na otázku, zda lze Turecko považovat za blízkovýchodní mocnost. Práce sleduje chronologický vývoj Turecka a jeho zahraniční politiky, přičemž zkoumá materiální kapacity země a strategie a nástroje, pomocí kterých se turecké vlády snaží na regionální úrovni prosazovat svůj vliv. S ohledem na rostoucí mocenský potenciál, ambice a angažovanost v regionu došla práce k závěru, že Turecko v průběhu devadesátých let dosáhlo postavení regionální mocnosti Blízkého východu. Konec bipolárního uspořádání mezinárodního systému byl faktorem, který Turecku umožnil ve světě autonomnější jednání. Díky hospodářskému růstu země pak mohlo turecké vedení zvýšit objem prostředků vynaložených na aktivní zahraniční politiku a posílit vliv země v regionu.
Irán jako regionální mocnost
Kotubejová, Karina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá postavením Íránu na Blízkém východě a snaží se zjistit, zda je Írán regionální mocností, či nikoliv. V první části práce jsou vysvětleny stěžejní pojmy pro definování regionální mocnosti. Z důvodu absence jednotného pohledu na fenomén regionální mocnosti je představena vlastní charakteristika tohoto jevu v mezinárodních vztazích. Druhá část podrobně zkoumá Írán a jeho postavení jako aktéra mezinárodních vztahů v pěti oblastech: identita, geopolitické postavení, zahraniční politika, regionální bezpečnost a ekonomika. V další části jsou aplikovány charakteristiky regionální mocnosti stanovené v první kapitole na získané poznatky o Íránu. Na základě provedené aplikace dochází práce k názoru, že Írán je možné označit jako regionální mocnost. Stále však čelí jistým výzvám, které jsou v krátkosti naznačeny v závěru práce.
Iran and Saudi Arabia as regional powers in the Middle East
Kartalová, Petra ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá vzťahom dvoch regionálnych mocností na Blízkom východe - Iránom a Saudskou Arábiou. Blízky východ predstavuje konfliktný región, kde panuje krehká mocenská rovnováha. Práca pracuje s predpokladom, že špecifická kombinácia vnútorných a vonkajších faktorov viedla k mocenskému vzostupu Iránu. Rovnováha moci sa zmenila a Irán začal pre Saudskú Arábiu predstavovať hrozbu, ktorú je potrebné vyvažovať. Práca najskôr analyzuje teoretické koncepty moci a regiónu v medzinárodných vzťahoch, a následne ponúka definíciu regionálnej mocnosti. Teória rovnováhy hrozieb, ktorej autorom je Stephen M. Walt, vytvára rámec, na základe ktorého je potom iránska hrozba analyzovaná. Posledná kapitola práce je venovaná trom prípadovým štúdiám, kde sú analyticky popisované konkrétne príklady iránskej hrozby a jej vyvažovania Saudskou Arábiou v Bahrajne, Jemene a Libanone.
Turecko - budoucí regionální velmoc?
Ficker, Alexandr ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vaníčková, Anna (oponent)
Předmětem práce je analýza současného postavení Turecka v regionu a jeho potenciál stát se regionálním vůdcem. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První teoretická kapitola se věnuje definici pojmu regionální velmoc. Druhá kapitola analyzuje postavení Turecka ve světě, ve srovnání s jinými regionálními velmocemi. Třetí kapitola analyzuje turecké postavení v různých regionech, dle kritérií zvolených v první části. Kapitola čtvrtá se zabývá otázkou vlivu regionu na vnitřní vývoj Turecka a problematikou spojenou s vybraným regionem.
Mocenské poměry v jihoafrickém regionu
Hladký, Dmitrij ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Primárním úsilím každého státu je maximalizace moci. Každý region obsahuje několik států, jež se díky svému primárnímu cíli navzájem ovlivňují. Tento efekt pak hraje důležitou roli jak v procesech regionální integrace, tak i při procesech rozhodování a utváření vztahů na meziregionální úrovni. Práce se zaměřuje na zkoumání mocenských poměrů v regionu jižní Afriky, kde obzvláště na počátku nového tisíciletí dochází k významným vzájemným mezistátním ekonomickým a politickým vlivům. Matematicko analytickými metodami je zjišťován index moci jednotlivých států v regionu a také míra vlivu jednotlivých faktorů na utváření moci těchto států v historickém a geografickém kontextu. Posléze se podle výstupu z kalkulací zhodnocují mocenské poměry v regionu. Závěrem autor diskutuje o maximalizaci moci jakožto primárním cíli a jeho významu v budoucnosti.
Turecko jako regionální velmoc
Sellner, Filip ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Zahraniční politika Turecka zaznamenala za posledních deset let, kdy je u moci Strana spravedlnosti a rozvoje, mnoho změn. Z původní orientace na Evropskou unii při současném zanedbávání vztahů se zeměmi v regionu Blízkého východu, se z Turecka stal ambiciózní stát, který chce hrát důležitou roli nejen ve svém bezprostředním okolí. Ministr zahraničí, Ahmet Davutoglu koncipuje zahraniční politiku tak, aby Turecko neztratilo kontakt se svými partnery z NATO, ale zároveň na nich bylo ve svém rozhodování nezávislé a mohlo expandovat na další trhy. Právě obchodní politika a kulturní výměna jsou stěžejními prostředky rozvoje Turecka s cílem stát se regionální mocností. V současné době se nedaří zcela naplňovat politiku nulových problémů se sousedy vzhledem k situaci v Sýrii, příp. k neshodám v řešení íránského jaderného programu. Dochází však k rozvoji vztahů s Ruskem nebo Čínou až na úroveň strategického partnerství. S ohledem na tento široký záběr turecké zahraniční politiky bylo cílem práce na základě vytvořené charakteristiky regionální mocnosti a analýzy současné turecké zahraniční politiky vůči vybraným zemím zhodnotit, zda je Turecko v současné době regionální mocností.
Foreign Policy of Nigeria
Chmelová, Lenka ; Kváča, Vladimír (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o hlavních principech a cílech nigerijské zahraniční politiky a o jejich vývoji - úspěchy a nezdary, v průběhu 50 roční existence nezávislé Nigerie. První kapitola explicitně vymezuje zásady, principy a cíle, které jsou více-méně aplikovatelné na všechny dosavadní nigérijské vlády, jak militaristické tak ty civilní. Další tři kapitoly popisují a analyzují vývoj vzájemných vztahů Nigerie ve štyrech obsahových celcích, z kterých každý řeší jinou úroveň mezinárodní interakce státu: vzájemné vztahy Nigerie a nejbližších sousedu, její regionální a celoafrické iniciativy, angažovanost v mezinárodních organizacích až po vztahy se světovými mocnostmi.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.